se čtyřpatrovou renesanční vyhlídkovou věží
Kostel sv. Václava
Kostel svatého Václava stojí na místě původního nejstaršího románského kostela, jehož existence je předpokládána již na konci 12. století. Dnešní stavba pochází v jádře z počátku 15. století. Jeho vnější podoba je výsledkem přestaveb v 16.století a před polovinou 17. století. Od roku 1625 je kostel sídlem kolegiátní kapituly.
69201 Mikulov
základní informace
Dnešní kostel sv. Václava je situován v prostoru původní vsi, která se později stala součástí Mikulova. Existenci románského kostela na témže místě můžeme předpokládat již na konci 12. století, písemně doložen je však až do roku 1276. Původní podobu kostela neznáme. Dnešní stavba pochází v jádře z počátku 15. století a podílel se na ní parléřovsky orientovaný stavebník. Dokončení výstavby kostela násilně přerušil husitský vpád do města v roce 1426, kdy došlo k vypálení a zničení novostavby.
Po dlouhou dobu byl kostel jen provizorně opraven, v roce 1584 znovu vyhořel. O rok později, již za Dietrichsteinů, významných představitelů rekatolizace, byla zvýšena věž kostela o obytné patro s bytem věžníka a arkádovým ochozem. K dokončení stavby došlo až kolem roku 1640 novým zaklenutím trojlodí s novou štukovou výzdobou. Přistavěna byla sakristie s hudební kruchtou v patře a upravena byla do dnešní podoby gotická okna. K bokům trojlodí byly přistavěny mariánské kaple a panská oratoř s krytou chodbou, vedoucí k cestě do zámku. V roce 1642 byl ve věži instalován velký zvon s reliéfem Malé Kalvárie a postavou probošta Jiřího Otislava z Kopenic. V této době byl kostel sv. Václava již několik let sídlem kolegiátní kapituly, založené roku 1625 Františkem, kardinálem z Dietrichsteina. Kolegiátní kapitula působí v Mikulově dosud.
V letech 1762 - 1775 byla do kostela pořízena nová vnitřní výbava včetně nových varhan a obnovena střecha věže, v roce 1846 byl nově zastřešen i samotný kostel. Z vnitřní výbavy je nutné zmínit hlavní oltář s monumentálním obrazem Zavraždění sv. Václava od Františka Antona z Freenthalu a hlavně sošku Madony s dítětem z cedrového dřeva v oltáři v severní kapli Panny Marie loretánské, původně umístěnou v loretánském kostele sv. Anny. V severní nice kněžiště byly po roce 1784 instalovány mramorové epitafy Václava Viléma Popela z Lobkovic (+1626) a jeho manželky Markéty Františky, rozené z Dietrichsteina (+1617), s portréty zemřelých. Řada náhrobků, pocházejících z druhé poloviny 16. a první poloviny 17. století, je umístěna na vnější zdi kostela.
Kostelní věž
Věž kostela sv. Václava v Mikulově
- web: www.kostelnivez.cz
- e-mail: kostelnivezmikulov@gmail.com
- kontaktní osoba: Petra Salajková, 739 313 415, salajkovapetra@gmail.com
otevírací doba:
- duben: pá–ne 10.00–18.00
- Velikonoční svátky 18.–.22. 4.: 10.00–18.00
- květen: pá–ne 10.00–19.00, 1.–12. 5.: 10.00–19.00
- červen: po–ne 10.00–20.00
- červenec: po–ne 10.00–21.00
- srpen: po–ne 10.00–20.00
- září: po–ne: 10.00–19.00
- říjen: pá–ne: 10.00–18.00
vstupné:
- děti a důchodci: 30,- Kč
- dospělí: 50,- Kč
- rodinné vstupné: 120,- Kč
- skupiny: individuální
Ve věži jsou 3 výstavní místnosti v patrech. V prvním historie věže a kostela, vč. fotek. Ve druhém výstava fotografií - aktuálně od Jana Miklína z Mikulova, Pálavy a okolí. Ve třetím kresby od začínajících umělců.
Arkádový ochoz věže skýtá jedinečný panoramatický pohled na celý Mikulov a široké okolí. Není potřeba vzdalovat se z centra města - vyhlídkovou věž naleznete přímo na náměstí v areálu kostela sv. Václava. Navíc si můžete zdarma půjčit dalekohled a vidět tak ještě dál. V patrech věže pak probíhá prodejní výstava fotografií Jana Miklína s motivy Mikulova a Pálavy a malované obrazy od místní umělkyně paní Jarmily Červené a netradičního umělce Jiřího Prokopa.
Původně gotický vzhled věže z počátků 16. století je zachován pouze v přízemí a prvním patře, následkem požáru z roku 1584. Dalšími úpravami prošla kostelní věž v 18. století. Vybudováním přístavku se schodištěm vznikl nový vstup a v roce 1768 získala věž novou báň, dodnes dokreslující charakteristickou podobu mikulovské kostelní věže. V patře s ochozem kdysi hlídal věžník, který chránil město před požáry či blížícími se nepřátelskými vojsky. Při výstupu nahoru budete také procházet kolem obrovských zvonů, jež nejstarší z nich pochází z roku 1615. Hodiny na věži však odbíjí hodinový cimbál, který je umístěn v kopuli věže.
Kolegiátní kapitula
Historie kapituly
Význačná kolegiátní kapitula u sv. Václava v Mikulově, jak zní celý oficiální název, byla založena s povolením papeže Řehoře XV. kardinálem Františkem z Dietrichsteina listinou z 22. srpna 1625. Prvním představeným kapituly – proboštem – se stal Jiří Otislav z Kopenic, doposud mikulovský farář a děkan (tyto úřady byly do budoucna s hodností probošta kapituly spojené). Úkolem probošta a čtyřech kanovníků bylo v prvé řadě zajištění duchovní správy ve městě a výkon přesně stanovaných každodenních modliteb. Hmotné vybavení nové instituce zajistil kardinál ze svých důchodů, v pozdějších letech bylo dále rozhojňováno. Založení kapituly, čtvrté v zemi, významně napomohlo prestiži Mikulova, v té době největšího poddanského města na Moravě. Úřad mikulovského probošta byl podle nařízení zakladatele obsazován na návrh majitele panství, církevně kapitula spadala až do roku 1783 pod olomouckého biskupa, resp. arcibiskupa, poté pod brněnského. O rok později byla v Mikulově utvořena druhá farnost, u kostela sv. Jana Křtitele, přičemž funkci duchovního správce zde od té doby vykonával jeden z členů kapituly. Již od počátku sídlil probošt se sborem kanovníků v domech v sousedství kostela sv. Václava, které získaly za rozsáhlé přestavby na konci 17. století proboštem Petrem Reharmontem svou dnešní podobu. Po vydání nových stanov kapituly v roce 1772 se počet jejích členů zvýšil na osm.
V čele mikulovské kapituly za dobu její existence vystřídalo dvacet pět proboštů, z nichž řada náležela k významným mužům své doby, a to včetně posledních dvou Vladimíra Nováčka a současného probošta Stanislava Krátkého, kteří oba v padesátých letech 20. století poznali život v komunistických věznicích. Z minulých dob připomeňme probošta Mikuláše Dufoura z Vionny (proboštem v letech 1781–1809), který byl císařem Josefem II. vyslán uklidnit rozjitřené náboženské poměry v Rakouském Nizozemí a velmi vážně se zabýval alchymií a pomáhal s pokusy kněžně Marii Kristině z Dietrichsteina v její laboratoři na zámku, nebo Vincence Weintridta (proboštem 1843–1849), významného myslitele a teologa, či spisovatele Karla Landsteinera (proboštem 1886–1909). Jiní se zasloužili o hmotné podmínky kapituly i o stavební podobu kostela a proboštství. Na druhé straně řada proboštů, i přes povinnost rezidence, držela úřad jako jednu z mnoha svých prebend, z kterých pobírali pouze hmotné požitky.
Fotogalerie
Kontaktujte nás
Máte-li zájem o naše služby, neváhejte nás kontaktovat. Na Váš dotaz odpovíme co nejdříve, nejpozději následující pracovní den.
